Kouzlo Labské - dotřetice

Podzimní výprava za velkými lipany mi sice bohužel nevyšla, ale ještě je pár věcí, které bych o tomhle revíru rád napsal.

O druhém červnovém víkendu  proběhne na nádrži další ročník přátelského soutěžení pod názvem Belly Boat Cup. Ceny v soutěži budou jako každoročně opět velice lákavé a nejedná se o klasické „závodění“, panovat by měla jako vždy přátelská a kolegiální atmosféra.

-------- Více informací připravujeme v samostatném článku ---------

Ve stádiu příprav je i další akce - 1. Muškařská škola na Labské. Jedná se víkendový kurz zaměřený především na techniku hodu a poté i samotného lovu, přičemž jeden večer bude věnován výhradně vázání mušek. Uvázat si mušky podle zkušených a úspěšných harcovníků, kteří už mají (nejen) na Labské něco odchytáno a potom mít možnost rovnou je vyzkoušet, to je určitě zajímavá výzva… Na Labské tedy bude v příští sezóně docela živo.

Rybáři budou mít letos na Labské větší šanci na ulovení opravdu trofejních ryb nejen díky vysazování a úpravám v Rybářském řádu, ale i díky zvýšení počtu členů RS, kteří dohlížejí na dodržování Řádu a také tresty za případné přestupky budou důraznější, proto si před započetím lovu předpisy opravdu pečlivě prostudujte, neznalost totiž opravdu neomlouvá.

Přes zimu jsem ve svěráčku „spáchal“ dostatečnou zásobu osvědčených vzorů, pochopitelně mi to nedalo a v mé jezerní krabičce se objevily i mušky, se kterými byli úspěšní kamarádi a které jsem se pokusil napodobit. A k tomu jsem si ještě vytvořil pár experimentálních vzorů, abych měl co zkoušet. Jaké mušky doporučují zkušení „mazáci“, kteří už mají z Labské dlouholeté zkušenosti? Snad aspoň něco málo prozradit můžu, takže bez kterých mušek byste se na Labskou neměli vydat?

Ze suchých mušek se prý velmi dobře především při večerním sběru a občasné denní aktivitě osvědčují nejrůznější napodobeniny chrostíků, ať už „nepotopitelné“ vzory z duté zimní srnčí srsti či s použitím dnes tak populárního CDC.

Chceme-li mušku nechat při hladinové prezentaci lehce přitopit (což občas nebývá na škodu), sáhněme po muškách, jež byly v oblibě v dobách minulých, tedy vázaní z kohoutích srpků v kombinaci s dabovaným tělíčkem ze srsti či syntetických materiálů. Kamarád Pepa mi věnoval několik svých “speciálních“ jepiček, bez kterých si prý chytání na téhle vodě nedovede představit. Vzor ani nemá konkrétní název ale všichni mu říkáme Labská chytací jepice.

(Bude v samostatném článku 5 Labských tutovek - již brzy)

Občas se líhnou drobné tmavé jepky a pakomáři, také jejich napodobeniny velmi dobře fungují. Osobně tyhle mušky vážu s tělíčkem z odraného paprsku pavího pera, pokud se s přípravou před vázáním nechcete zdržovat (dnes je ta doba nějaká uspěchaná, je to prostě tak…), lze v muškařských speciálkách koupit i takzvaný Body Quill, syntetický materiál, který také krásně napodobí jemné článkované tělíčko hmyzu a vydrží i opakovaný kontakt se pstružími zoubky. Při jezerním chytání se velmi často používají také napodobeniny líhnoucích se pakomárů, zavěšené pod hladinou (díky svazečku CDC nebo jiného materiálu s dobrýmu plovacími vlastnostmi), tyto mušky lze i kombinovat (budete-li chytat s více muškami na návazci) s dalšími vzory.

Např. Pakomár vajglovka

U mokrých mušek to sice bude nošení dříví do lesa, ale neopomenu zmínit dnes občas podceňovanou březnovku (March Brown) a nejrůznější modifikace známé Red Tag, ať už v běžném provedení či v kombinaci a korálky či malými wolframovými kuličkami, chceme-li mušky rychle dostat do hloubky i při použití plovoucí či intermediální šňůry. S důkladněji zatíženými muškami buďme při nahazování/především za větru a na větší vzdálenosti) velmi opatrní, přerazit si špičku prutu rozhodně není nic příjemného a při nahazování se muška pohybuje opravdu vysokou rychlostí, takže setrvačnost v kombinaci s vyšší hmotností nástrahy jí dávají razanci střely.

Další nástrahou, která je velmi populární především pro chytání na stojatých vodách jsou takzvané Booby, což jsou muška s „očky“ /nebo co to má vlastně představovat?) z válečku pěnové hmoty, používají se v kombinaci s rychlopotápivou šňůrou nebo se šňůrou intermediální a s použitím zatížené přívěsné mušky. To samozřejmě ale není žádné dogma, klidně experimentujte a třeba přijdete ja ještě efektivnější způsob nabídky. Co se barevnosti týče, osobně se mi osvědčily kombinace tmavého tělíčka s lesklou lametou a světlých „oček“ ve žluté, zelené a bílé barvě. Velcí pstruzi často vyhledávají větší sousta, potom je určitě vhodné použít strímry, muddlery a zonkery, napodobující drobné rybky. S těmito nástrahami budeme úspěšní především při chytání u břehů, ale i na volné vodě mohou pstruha k záběru vyprovokovat. Vzhledem i pohybem je dobré snažit se napodobit zejména v nádrži bohatě zastoupenou a pro pstruhy velmi přitažlivou střevli potoční, která se zde i úspěšně vytírá a patří neodmyslitelně v jídelníčku velkých pstruhů bez jakýchkoli pochybností na jedno z předních míst.

Pokud si budete kupovat povolenku v pražské prodejně v Radhošťské, můžete klidně požádat o konkrétní mušky na Labskou, pro vazače pak stačí jeden kousek a kopie už si zhotoví vlastnoručně, pokud jste se k vázání ještě neodhodlali nebo prostě nemáte čas na poslední chvíli se tím zdržovat, můžete koupit i něco do zásoby. Ale nachytat na vlastnoruční výtvory, to je prostě o něčem jiném, to mi nikdo nevymluví. Tak, jak koukám, už jsem toho nadrápal dost, takže zase někdy jindy…

Už jste zkoušeli třeba použít při muškaření návazec z nanofilu? Nevíte oč jde? Spousta lidí prohlásila, že (kvůli klouzání v uzlíku) je bohužel tento materiál pro muškaření nepoužitelný, ale já to vzal jako výzvu…Pořídil jsem si pár vzorků a dal se do experimentování, trhání, muchlání, přemýšlení…ale o tom, jak to dopadlo a k čemu jsem se dostal, o tom zase někdy příště…

Josef Jehlička

Foto:

Josef Jehlička

Libor Jabůrek - mušky ve stojánku